Když přišel náš Mário s tímhle nápadem na svůj 45km narozeninový běh, někteří si řekli super, někteří si říkali je to blázen, další hledali možnost jak se zapojit. Mário si však tento svůj sen plánoval splnit už delší dobu. Jenže jak se říká, člověk míní a život mění… Zhruba 3 týdny před akcí, ho začalo bolet pod žebrem a běh musel stranou. Nepomohl lékař, ani první zásah Fyzioterapeuta… až v týdnu před výběhem, to začalo být lepší. A protože jak všichni víme, Mário je náš buldog, který když něco chce, jde za tím, dře a rve se jako lev… běželo se.

Andreu tento běh nechával klidnou. Říkala si: „To nikdy neuběhneš…“ a přemýšlela jak se zapojit. Jenže postupem času, když viděla to odhodlání a skvělou realizaci a nápaditost akce, řekla si, že chce být za každou cenu u splnění tohoto snu. Řekla si, vezmu kolo a pomůžu, udělám fotky, vezmu lékárničku, hroznový cukr, magnézko a budu oporou a pomocníkem. Ráno se schází partička 5-ti odvážných s skvělých běžců – oslavenec Mariusz Žurek, Jan Krobauer, Pavel Vachula, Horský Chachar a zástupce něžného pohlaví Michaela Vojteková a jedna cyklistka v podobě Andrea Šléglová – na vlakovém nádraží a jedeme směr Harrachov. Ve vlaku si povídáme a nervozita pomalu a jistě roste.
Pavel má připravenou trasu…a jo. Andrea trochu podcenila její nastudování a tak ji z míry vyvádí hnedka první několikakilometrový stoupák lesem přes kořeny a kameny… na který zatáčíme už v Harrachově… Pak následoval prudký kopec dolů a z Desné opět nahoru. Když tu najednou vrchní trasér Pavel odbočuje u směrovky Mariánské schody. A to co následovalo Andreu dost nemile zaskočilo, bylo to skoro peklo, kus kopce tlačí, ale asi vypadá dost bezradně. Běžci včetně oslavence se vrhají ji pomoct. Snaží se bránit, chvílemi bojuje sama, ale vlastně už nemůže a najednou ty schody, skoro až do nebe, možná snad i výš. Hanz bere její kolo na záda a stoupá. Andrea má výčitky, že kvůli ní jim budou chybět na konci běhu síly. Ale všichni jsou úžasní, nenechávají ji tam. To je tak, když člověk chce být podporou a nakonec ho musí podpořit ostatní. Díky moc!

Pak už zase postupujeme dál, nahoru – dolů. Každý si vybírá své silné a slabé chvilky. Stavíme na krátkou pauzičku u obchodu, někteří si berou na pomoc křídla jiní chmelový mok. Domlouváme s Richardem připojení dalších běžců na trase. A to už zase běžíme. Všichni jsou skvělý.
Maria začínají trápit kolena… ale je to bojovník… když vystoupáme k Jozefodolské přehradě, už víme, že bude dobře. Postupně se prokousáváme k Maliníku, Nová louka, Přehrada Černá Tisa… krok za krokem… už to bolí…. Ale mysl se upíná právě k Maliníku… Pomalu se suneme, noha míjí nohu… hlava říká…to už nedáš… ale tělo automaticky jde dál. A už je to tu…vidíme ty čerstvé tváře… čeká tu zmrzlá parta kamarádů Richard Rýgl, Jozef Nováček, Albert Sopr, Klára Hoffmannová, která připravena podpořit nás na posledních kilometrech. a pak už klesáme dolů pomalu k liberecké přehradě. Mário hltá poslední kilometry své narozeninové výzvy, celý špalír běžců s ním musí obkroužit ještě přehradu a doběhnout si pro vysněných 45 km. Jsme šťastní a hrdí, dal to, vlastně o tom nikdo nepochyboval, protože Mário by to dal i kdyby měl dolézt po 4.
Jeho první takhle dlouhá trasa, první maraton. A nutno říct, že navigátor Pavel ho rozhodně nešetřil a připravil mu na trati převýšení přes 1000 m. Mário je prostě borec! Všichni jsou!! Míša po doběhu vypadá tak usměvavá, že věřím, že kdyby tam neměla rodinu, krouží kolem přehrady možná ještě teď. A přitom i ona poprvé zdolala takovouto trasu.

Po velkolepém doběhu do cíle došlo snad i na slzičky štěstí… všichni přejeme Máriovi k narozeninám i výkonu. Naopak my všichni jsme z rukou Mária dostáváme krásnou pamětní medaili. Mario si svou oslavu opravdu krásně naplánoval, zařídil… užil si svůj den, tak jak si přál a my jsme moc rádi byli součástí toho dne. Pak jsme ještě poseděli, pokecali, mysleli na ostatní a jejich čertovský ultraden (ale o tom sice brzy, ale v jiném komentáři) pochutnali si na občerstvení od Mária a na luxusním dortu od Míši.
Na tuhle akci většina z nás dlouho nezapomene. Bylo to prostě perfektní. Díky Mário, že jsme mohli být součástí. Všechno nejlepší!! A budeme se těšit na další podobnou akci. Tak kdo má příště nějaké významné narozeniny??
Více fotek zde: https://www.zonerama.com/RunBo/Album/6279331